Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pečovatelé v domovech pro seniory a jejich role v plnění přání seniorů
Churá, Monika ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na pečovatele v domovech pro seniory a jejich roli v plnění přání seniorů. Popisuje systém individuálního plánování a přibližuje jeho konkrétní podobu na příkladu domova pro seniory zřizovaném Středočeským krajem. V rámci případové studie jsou využity polostrukturované rozhovory se sedmi pečovateli domova a interní metodika individuálního plánování. Práce zachycuje postoje pečovatelů k individuálnímu plánování a způsoby, jakými se s individuálním plánováním vypořádávají. Analýza ukazuje důležitost spolupráce mezi zaměstnanci domova a úlohu koordinátorky individuálního plánování ve vedení klíčových pracovníků. Postoje pečovatelů k individuálnímu plánování lze zařadit na spektru subjektivního odmítnutí/přijetí. Toto odmítnutí/přijetí souvisí s vnímáním přínosu a vhodnosti současné podoby individuálního plánování. Identifikovány jsou základní problémy, se kterými se pečovatelé při individuálním plánování potýkají. Patří mezi ně nejasnost individuálního plánování a nepochopení významu nejen pečovateli, ale i klienty. Část pečovatelů se s principem individuálního plánování v současné podobě neztotožňuje a vyčleňuje ho mimo rámec náplně své práce. Pečovatelé provádí vlastní kategorizaci klientů a přání, která by pro individuální plánování byla vhodná. Práce rámuje problémy...
Komparace postavení neformálních pečovatelů v systému dlouhodobé péče v Česku a na Slovensku
Svobodová, Lucie Magdalena ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Geissler, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá neformální péčí v kontextu dlouhodobé péče v Česku a na Slovensku. Vykonávání neformální péče je náročné a často mívá na pečovatele negativní dopady, které mohou vést až k syndromu vyhoření. Neformálním pečovatelům z obou zemí však často nezbývá jiná možnost z důvodu nedostupnosti formální péče či tlaku mezigenerační solidarity. Autorka popisuje dlouhodobou péči v Československu před rokem 1989 za účelem potvrzení či vyvrácení platnosti teorie path dependence. Využívá zde typologii Sigrid Leitnerové. Dále identifikuje postavení neformálních pečovatelů v Česku a na Slovensku a následně provádí jejich komparaci. Komparativní analýza je provedena na základě stanovených kritérií, zejména je zaměřena na práva a povinnosti neformálních pečovatelů. Na závěr se autorka snaží zjištěné podobnosti a rozdílnosti mezi ČR a SR aplikovat na teorii path dependence a ověřit tak její platnost.
Alzheimerova demence v rodině - využití služeb denního, týdenního stacionáře
KOVAŘÍKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce je zaměřena na problematiku péče o klienty s Alzheimerovou demencí, včetně zátěže rodinných příslušníků a eventuálních možností využití služeb denního, týdenního stacionáře. Teoretická část práce se zabývá Alzheimerovou demencí včetně ošetřovatelské péče, systémem péče o nemocné v České republice a možností využití služeb denních, týdenních stacionářů. V empirické části diplomové práce jsme použili metodu kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita metoda dotazování formou nestandardizovaného rozhovoru. Z výsledků kvalitativního výzkumného šetření je zřejmé, že péče u klientů s Alzheimerovou demencí představuje velkou zátěž pro rodinné příslušníky, kteří o takto nemocné pečují a v souvislosti s poskytovanou péčí musí řešit následující problémy. Musí se vyrovnat s postupným zhoršováním paměti nemocných, která souvisí s občasným zapomínáním, dezorientací, blouděním. Dalším problémem je zvládnout přijatelným způsobem změnu chování svých blízkých, kteří je často slovně i fyzicky napadají. Rodinní příslušníci pomáhají svým blízkým s výživou, vyprazdňováním, hygienou a úpravou zevnějšku. Musí řešit problémy s aktivizací nemocných včetně procvičování paměti, dohlížejí, aby spolkli předepsané léky. Závěry diplomové práce ukazují, že rodinní příslušníci musí při poskytování péče svým blízkým řešit mnoho již z výše zmíněných problémů. Sami jsou v souvislosti s poskytovanou péčí unaveni, vyčerpáni, s čímž souvisí i výskyt jejich zdravotních problémů. Zanedbávají sami sebe a svou rodinu, velmi obtížné pro ně je skloubit péči se zaměstnáním, do kterého občas odcházejí nevyspalí. Z těchto důvodů by rádi využili služeb denních, týdenních stacionářů. Přínos vidí v ulehčení jejich situace v souvislosti s poskytovanou péčí. Z výzkumného šetření vyplynuly očekávané služby stacionáře včetně očekávané ošetřovatelské péče. Výsledky výzkumného šetření byly předloženy vedení Nemocnice následné péče v Humpolci z důvodu plánování otevření denního stacionáře pro nemocné s Alzheimerovou demencí. Dále byly podkladem k uskutečnění semináře pro případné zájemce, kteří by chtěli ve stacionáři pracovat. Na základě informací získaných v průběhu psaní diplomové práce byl vytvořen návrh brožury, která bude sloužit jako informační materiál pro rodinné příslušníky klientů s Alzheimerovou demencí včetně samotných nemocných.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.